Nedělní dopoledne. Náměstí Arnošta z Pardubic je téměř pusté. Jen před kostelem postává dvacítka dospělých, kolem nich pobíhají děti. Skupina se za chvíli rozchází, někdo míří k autu, část se odebírá zkratkou na náměstí Husovo, do budovy fary. Farníci kostela sv. Godharda jsou jedni z těch, kteří chystanou rekonstrukci náměstí rozhodně pocítí. Jak vnímají současný stav náměstí a jaké změny by ocenili?
„Když není všední den, je to tu úplně pusté. Jako třeba dneska,“ začíná jeden z návštěvníků fary. Ostatní přikyvují. „Mně se líbí, že je tu zeleň, „nachází pozitivum jiná z návštěvnic. Záhy se ale většina shoduje, že zeleň tu sice je, ale je jí málo a navíc se nedá pořádně využít – do trávy si tu nikdo nesedne. Nejčastěji navštěvují farníci na náměstí právě kostel nebo faru, někteří sem jezdí také nakoupit či na úřad. „A k tomu musíme mít kde zaparkovat. I kdybychom chtěli, autobusem se sem nedostaneme – v neděli od nás nic nejede,“ vysvětluje jedna z farnic a další se se smíchem přidává: „Od nás jo, autobusem bychom se sem dostali. Ale už bychom se nikdy nedostali zpátky.“
I v budoucnu je tedy pro farníky důležité zachovat parkování. Shodli se ale na tom, že střední ulice mezi náměstím Arnošta z Pardubic a Husovým náměstím by se mohla proměnit v pěší zónu. To by zmenšilo bariéry, zvýšilo bezpečnost chodců a stejně tak účastníků setkání u kostela a před kostelem, která probíhají plánovaně i spontánně během celého roku. Setkávání je totiž pro farníky jedna z priorit. A jedním z jejich snů je vytvořit příjemné setkávací místo s posezením v zeleni přímo za kostelem. „Já na to kapacity nemám, ale kdyby nám s tím někdo, ať už město nebo třeba cukrárna, naproti pomohl, s radostí přiložíme ruku k dílu,“ vyzývá pan farář.
